Taková nenormální rodinka

17. listopadu 2008 v 10:47 | myself |  zbytek
Tak je to tady. Rodina je pro mě dost důležitá a je moji nedílnou součástí, proto by asi na mém blogu neměla chybět.

Začnu od nejmladšího člena rodiny- mého 15-ti letého brášky Pepči. Pepča má diagnostikovaný dětský autismus a střední mozkovou retardaci, přesto je to to nejúžasnější děcko, jaké znám. Život s autistou má své nevýhody i výhody. Nevýhodou je lpění na řádu (denním rytmu), bezvadná paměť, trvání na dodržování často nesmyslných pravidel. Ale člověk si zvykne, mě už to za těch 15 let přijde jako běžná praxe. Výhodou je umožnění nahlédnutí do absolutně jiného fantastického světa. Pak se přihodí, že pro každéhočlena rodiny máte několik různých jmen ( Pepča hrozně rád přetváří postavy z TV, PC her do reálu na vlastní rodinu). A tak se stane, že krom opravdových zvířat psa a potkana v bytě potkáte i Pandu(2.brácha) a Hrocha(taťka). Neptejte se mě jak to vzniklo ( i když u Pandy je to záležitost poměrně nedávná ) , je těžké to pochopit, ale u nás doma se to prostě vžilo.
Další v pořadí je 2.(starší brácha) - vlastním jménem Kuba. Jako starší brácha budí respekt ( hlavně u Pepči) , já ho zas tak neberu- je přece jeno rok starší a navíc jsme spolu chodili do třídy. Brácha je blázen do fantasy a všeho okolo tedy i metalu. Blázen takový, že mě k obojímu přivedl. Díky brácha!!!
No o rodičích jen lehká zmínka : oba vystudovali chemii (rodinné "prokletí"), ale v oboru se uchytil jen taťka - vyrabí technickou keramiku, mamka si postavila kariéru na státnici z angliny :-).
Tak snad máte stručnou představu, jak to u nás vypadá.
 


Komentáře

1 Pavlousek Pavlousek | 17. listopadu 2008 v 12:49 | Reagovat

Obdiv a tichá závist z mojí strany...

2 qlarinka qlarinka | Web | 17. listopadu 2008 v 14:43 | Reagovat

s Pepčou souhlasím;) Je super... a já se musím vrhnout do focení těch reklam pro něj, nějak zaostávám;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama