Výprava Horní Branná 13.2. -14.2. 2009

18. února 2009 v 12:47 | myself |  skaut
Omlouvám se možná až mocpodrobně napsané :-).

Ve čtvrtek odpoledne mi přišel mail. Na výpravu jedou jen tři děti. Zděsila jsem se. Tři děti to snad není možné (podotýkám, že to vypadalo, že jich pojede tak 9). Uklidnila jsem se. Hlavně, že výprava bude, sice nás tam asi bude víc dospělých než dětí, to je jedno stejnak si to užijem :). A přesně tak to bylo. V pátek jsem přišla celá nedočkavá na sraz o 10 minut dřív, ale skoro všichni už tam byli. Ondra, Tomáš, Terka i Verča se už nemohli dočkat, přišla i Liduška a nakonec dorazila i Linda. Rodiče nám odevzdali své ratolesti, já Lindě popis cesty vlakem, aby všechno zvládli a s Tomem nasedla do auta. Jelo se totiž na naši chalupu a někdo musel dělat GPSku :). Cesta uběhla v klidu, jen označení ten barák za tou žlutou kostkou se moc nechytlo, tak jsme museli otáčet. Sotva jsem zapnula topení, zkontrolovala, zda je vše OK a pomohla vyházet sníh (pozn. Celý týden snad na mé přání vytrvale sněžilo a bylo to znát), byl už čas jít dětem a Lindě s Ondrou naproti k vlaku. Cestou tam ani zpátky nás nesrazilo žádné auto a dokonce se děti snažily a na mé upozornění každého zdravily. Došli jsme do chaloupky a než začla prohlídka s výkladem, dorazila i Anička. Potom jsme si už sedli ke stolu a povečeřeli co nám maminky (v mém případě já sama) zabalili. Pak jsme hráli nějaké hry: deskovky, pantomimu,… Šlo se spát poměrně brzo- já jako poslední z holek kolem jedenácté, kluci prý kolem půlnoci (měli pro sebe horní patro tak kdo ví, co tam prováděli). V sobotu se Linda probrala a nebylo jí vůbec dobře. Vnutila jsem ji tedy paralen a ona se rozhodla, že pojede dom. Ač ji Luboš nabízel (ten dorazil v sobotu s bobama pro děcka a hlavně vařit) nedala si říct a šla s náma bobovat. Myslím, že ji ta hodina a půl v mrazu moc neprospěla, ale teď už je v pohodě. Zato my jsme se vyblbli, využili jsme sněhové nadílky a krom bobů, sání a koulování si zahráli i Eskymáckou honičku (do sněhu se vyšlape bludiště z cestiček… hraje se jako normální baba, jen se smí běhat pouze po vyznačených cestičkách). Po chvíli jsme usoudili, že je už zima a děti jsou dostatečně zmáchané, tak jsme si zašli na oběd. Po poledním klidu, jsme šli zase bobovat, vzali jsme to ale na druhou stranu kolem zámku a hrobky Harachů, aby bylo kultuře učiněno za dost. Tenhle kopec byl delší i prudší a tak nebyla o kolize nouze. Tím, že byl, ale vyšší měl nevýhodu v tom, že byl absolutně nechráněný, tudíž tam fičelo až hrůza. Naštěstí je zima, a tak jsme se brzy mohli vymluvit na to, že se za chvilku setmí a odebrat se do tepla chalupy. Tam už na nás skoro čekala večeře. Po ní se šlo ještě hledat poklad za pomoci chemického světla. Pak jsme hráli hru pohádkový chaos. Na lístečky se napíšou jména z co nejrůznějších pohádek, každý si vylosuje jeden lísteček a ve skupince mají pak za úkol propojit vylosované postavičky a zahrát to jako scénku. Hráli jsme dospělí proti dětem a holky to neuvěřitelně bavilo, takže jsme museli ještě vymýšlet další postavičky. Pro lepší pochopení vám nabízím příklad dětmi nejlépe hodnocené naší scénky. Postavičky: Čarodějnice, Křemílek, Krakonoš, Včelka Mája. Děj zhruba takový. Čarodějnice sbírá v lese bylinky a zašlápne Vochomůrku, Křemílek to vidí z okna Pařezové chaloupky, stejně tak to vidí včelka Mája a ta to letí ihned prásknout Krakonošovi (ano nahrazuje sojku práskačku). Krakonoš se na to podívá svou holí a na čarodějnici sešla hromy a blesky. Je fakt, že u třetího kola nám docházela energie i inspirace. Ono co vymyslet na postavy: Ferda mravenec, Bystrozraký, Hurvínek a Krteček. Takže jsme vymýšleli (teda Tomáš- já to bonznu- přesně v předchozí scénce jsem byla Mája) kraviny. Asi tak: potkali se Hurvínek, Bystrozraký, Krteček a Ferda a tak se sebrali a šli na pivo. Na to pivo večer taky došlo. Ještě jsme si ale museli s dětma zahrát pantomimu a vývojový žebříček. U piva jsme probrali spoustu důležitých skautských ale i dost nedůležitých neskotských věcí a prostě to bylo fajn. V neděli se už jen balilo a uklízelo a ve 3 hodiny odpoledne jsme děti bez úhony odevzdali rodičům. Výprava byla vskutku podařená, akorát mě stála hrozně sil- na regeneraci jsem potřebovala necelé 2 dny - a chvílemi hlas. Jsem zvědavá, co si vyžádá 14 denní tábor :). Ale těším se na další výpravy i akce

PS:SIce už máme doma od Vánoc digitální foťák, ale já jsem si na tu myšlenku ještě nezvykla, takže jsem ho s sebou pochopitelně nevzala. Tak snad příště. Přesto si nějaké fotky můžete prohlédnout.
 


Komentáře

1 qlarinka qlarinka | Web | 19. února 2009 v 4:27 | Reagovat

miluju eskymackou honicku :-) akorat tady by to bylo tak na blativou... To jsme takhle jednou hrali a nas nejvetsi, nejtezsi vedouci svou obrovskou kanadou tezkou jak krava zaslapnul nejmensi z deti, dobry to bylo no :-D

2 Terka Terka | Web | 19. února 2009 v 11:36 | Reagovat

tak u nás nikdo nikoho nezašláp...dokonce i popadaných eskymáků bylo méně než minule :-) ale sranda to byla to jo

3 Pandoušek Pandoušek | 19. února 2009 v 18:00 | Reagovat

To je dlouhý aha je ... i ty ty woozie :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama