Říjen 2012

den 30 a 31-so,ne 27.,28.10.

29. října 2012 v 19:22 | myself |  Francie sladká?
Pvní noc v novém bytě se mi naštěstí nic nezdálo. Vstala jsem asi o půl deváté a s Elisabet se dohodla, že spolu před výletem zajdeme na trh. Tam jsem si koupila dýni, cibulku, cuketu, rajčata, ale taky tvaroh, zakysanku a chleba. A když říkám chleba, myslím chleba. Sice ho půlka stála 2 eura a to mám podezření, že jen kvůli tomu, že ho prodával kluk o chlup starší jak já, a já se na něj usmála. Nicméně to není nic bagetu připomínajícího. Po tomto nákupu jsme se stavili doma, abychom si připravily sváču, převlékly se a vyrazily na autobus. Naším cílem bylo městečko Paimpont, poblíž kterého se nachází les s Merlinovou hrobkou a vůbec je to tam celé takové Artušovské. Autobus měl asi 10 minut zpoždění a my se u řidiče dozvěděly, že normálně se lístky kupují u kas, ale že nám je teda prodá. Byl strašně milej. Dokonce na nás spustil i anglicky, když viděl, že Elisabet trochu tápe nad jeho otázkou zda jí je míň jak 26 (to pak máte slevu). Do Paimpontu jsme dorazily v pohodě, sluníčko svítilo, ale byl pořádnej fičák, tak jsme vytasily rukavice i pokrývky hlavy. Zamířily jsme do centra a k jezeru, bohužel jelikož jsme přijely okolo půl jedné, tedy v době oběd pauzy všechno včetně turistických informací bylo zavřeno. Aspoň jsme si tedy prohlédly opatství a zamířily podél cedulek k lesu. Tam jsme přišly na to, že k Merlinovi to je 9 km, a to vzhledem ke zbývající zhruba hodině do odjezdu posledního autobusu směr Rennes (cca v 13:58) bylo nereálné. Tak jsme to otočily, prošly jsme ještě pár uliček. Všechny byly pojmenovaný v souvislosti s legendou a už byl tak akorát čas jít na zastávku. Tam jsme si snědly sváču, nastoupily do autobusu a za příjemného povídání dojely do Rennes. Ve zbytku odpoledne jsem ještě zvládla normální Carrefour, k večeři si udělat teplou zeleninu a úplně si v tom libovat.

den 29- pátek 26.10.2012

28. října 2012 v 10:59 | myself |  Francie sladká?
V pátek po ránu po poslední noci v Sociotelu, kdy se mi zdály sny tak divný, že ani nejdou publikovat :-D, jsem si sbalila svých 5 švestek, vyfotila svůj měsíční pokojíček a po snídani odevzdala klíče pánovi. Ten se tvářil překvapeně, asi si na mě zvykl, za ten měsíc co jsme si popřály hezkého rána a pěkného zbytku dne. Tak jsem mu vysvětlila, že se jen stěhuju, ale že to tam bylo super. Nevím co čekal, že strávím zbytek života v hostelu :-D? No pak jsem šla do banky na dohodnutou schůzku. Paní mě vysvětlila, že v mojem případě, kdy bydlím u někoho, jehož byt je pojištění, tak je to právě pojištění majitele, které pokrývá i mě. Konečně něco logického v téhle zemi. Aspoň jsem ji teda dala nové potvrzení o pobytu a novou adresu. Potom už jsem zamířila do laborky, kde už Thomas měl všechno připraveno a já jsem si musela ryhle spočítat kolik mám čeho do reakce přidat, aby na mě nemusel čekat (dělali jsme 2 reakce zároveň, on svoji a já taky tu svou). Taky jsme se dodhodli, že v pondělí teda zkusím koupit ty lístky na oběd (myslela jsem si že je v pátek zavřená ta kasa, ale nebyla.. škoda no). Odpoledne jsme pak ve 4 měli seminář, byl pozvaný nějaký týpek z univerzity z Durhamu, kde jsme byly s Pavlou v září na konferenci. Ale přiznám se to bylo tak jediné co mě zaujalo. A nebyla jsem jediná. Pak jsem si v rámci čekání na Elisabet začla přepisovat poznámky do počítače, abych je mohla poslat šéfovi domů. Ale trvalo ji to rekordně krátkou dobu, nebo mě rekordně dlouho :-D a v 6 jsme odcházely. Doma nás pak čekala večeře a Cecile. Furt jsme se nemohly s Elisabet rozhoupat jestli pojedem na výlet nebo ne v sobotu, protože jsme měly jen něco okolo 90 minut ve zvolené cílové destinaci a nevěděly jsme jestli to stačí. Nakonec jsme se dohodly, že to zkusíme a uvidíme. Po večeři Cecile (paní domácí) odjela na prázdniny a my tu zůstaly samy.

den 27 a 28, st, čt 24.10., 25.10.

26. října 2012 v 22:09 | myself |  Francie sladká?
tyjo před psaním tohohle reportu si vůbec neumím uvědomit, co jsem dělala, nebo co se dělo ve středu. Určitě jsem byla v laborce. A už trochu vím. Neuměla jsem francouzsky říct štěpit se, v souvislosti s NMR spektrem. Tak jsem se jim to snažila vysvětlit, ale nakonec jsem si to našla ve slovníku a Francois pak že to vůbec nemá nic společného s magnetismem, jak jsem tvrdila. Taky se mi moc nelíbilo Thomasovo protonové NMR (pro Klárku, něco si změříš, nakreslí Ti to spektrum a podle tvaru a poice jednotlivých píků s trochou štěstí určíš co je to za látku). Tak jsem ho nechala se trápit, měla jsem svých starostí dost. Až k odpoledni jsme přišli na to, že to jsou píky rozpouštědla, konkrétně THF. Chudák, no... Ale co chybama se člověk učí, že.

den 25 a 26, po, út 22.,23.10.

24. října 2012 v 21:30 | myself |  Francie sladká?
Nebojte se nepřestala jsem psát deníček z cest. Jen jsem, jak jsem avizovala, vynechala víkend. Když se nic neděje, není o čem psát. V pondělí po ránu se mi stala zajímavá příhoda. Normálně si jedu autobusem, když tu zpozornim a říkám si sakra nejedem dneska nějak jinudy. A po chvíli se opravdu přesvědčím, e paní řidička odbočila dřív než měla. I opodál stojící frantíci dospěli k tomuto zjištění. Řidička to vyřešila šalamounsky otočila se na 1.kruháku, který potkala, ale jelikož to nebylo zrovna nejblíž, tak jsme to měli s vyjížďkou. I přesto jsem ale do labu přišla jako jedna z prvních. Co jsem dělala v laborce si přesně nepamatuju, akorát teď moc nemám štěstí začátečníka a už to nějak musím prolomit, nebo mě to začne frustrovat. Na oběd jsem šla s Thomasem a jeho kámošem a bavili jsme se o fotbale :-D. A když říkám bavili, tak myslím bavili... Juchů začínám se projevovat a konečně jsem uspěla s Čechem, který předtím než odešel do CHelsea chytal právě za Rennes. Od táty jsem sic pak dostala vynadáno, že jsem nezmínila Vencu Pilaře jaožto nejlepšího fotbalistu, ale to sem nepatří. Jelikož z pondělí už žádný zážitek nemám, tak přejdu na úterý.

den 22- pátek 19.10.2012

21. října 2012 v 23:29 | myself |  Francie sladká?
Já vím, tvrdila jsem že přecházím na vícedenní reporty, ale dopředu Vám prozradím, že víkend byl ryze odpočinkového charakteru, tudíž ho asi vynechám. V pátek po ránu jsem zjistila hroznou věc. NMR byl zabraný na celé dopoledne. No jo ale co teď, když si potřebuju ověřit, jestli mi reakce doběhla a můžu tedy pokračovat dál, nebo ne a musím si vymyslet jinou činnost. Nakonec jsem Thomase, který byl ve svízelnější situaci, že neměl jinou práci než tuto, propustila a vymyslela si něco jiného. Krom toho jsem si četla v jedné francouské dizertaci, umývala nádobí a jinak zaopatřovala laborku.

den 20 a 21- středa, čtvrtek 17.,18.10.2012

19. října 2012 v 21:32 | myself |  Francie sladká?
Ve středu jsem měla původně jít s Muriel do MAIFu, což je pojišťovací agentura. Ve Francii je totiž nutné mát pojištění odpovědnosti a také pokoje, kde bydlíte. Jenže šéfka byla velmi zaneprázdněná, tak mi jen v poledne řekla ať se jdu najíst, že se uvidíme později. Odpoledne jsme vzhledem k jejímu blížícímu se odjezdu diskutovaly moji práci na příští 3 týdny. Úkolů jsem myslím dostala požehnaně. Pozitivní novinkou však bylo, že 1.listopadu je tu volno a 2. což je pátek si můžu vzít volno já. Uvidím, jestli vymyslím a seženu někoho na nějaký výlet, nebo si udělám aspoň nějaké kratší. Nejlepší by bylo autem. Ale stopovat se mi samotné nechce a spolujízdu nevim nevim. Nabídla bych možnou návštěvu, ale vzhledem k tomu, že nevím jaká bude situace s bytem (jestli tam budeme 3 i tak o sobe budeme zakopávat), tak nemůžu poskytovat azyl. Původně jsem zamýšlela podívat se na jih za Klárkou, ale cena a délka cesty mě poněkud odradila. Každopádně kdybyste měl někdo typ, nebo známé ve Francii, sem s nima :-).

den 18- pondělí 15.10.2012

17. října 2012 v 21:36 | myself |  Francie sladká?
Pondělní den nezačal nijak překvapivě. Hezky po ránu do práce, tam si udělat chromatografii, ale finálního produktu bylo malilinkato, no nevim tímhle tempem a výtěžkem ten určený gram neuvařím nikdy :-D. A tomu syčákovi co ho mám na starost přeje štěstí ;-). Oběd jsem nestihla spolu s ostatními, ale nevadí mi to. Najim se hezky po česku. V rámci ryby s rajskou omáčkou ;-) a je to. Odpoledne byl group meating a bylo to celkem zajímavé. Už se fakt těšim až budu prezentovat já, naštěstí mám v zásobě naší chemii co šolícháme v Pze, tak by to mohlo vyjít. Systém seminářů se trochu změnil. V pondělí je group meeting kde někdo představí nějaký článek, až 2 prostě jakoukoliv tématiku ne svoje výsledky jak tomu bylo dosud. Pak nám ještě Jeanne řekla, že v úterý kolem 16h bude drink a cake, jakože oslava vydařené konference. Po tomto jsem dodělala chromatografii, odcházela asi v půl sedmé a to je šlus.

den 16 a 17- víkend 13. a 14.10.

15. října 2012 v 21:09 | myself |  Francie sladká?
V sobotu byl po ránu takovej slejvák, že i kdyby se mi někam chtělo, tak jsem v podstatě nemohla. Okolo půl jedenácté ale bylo azuro, tak jsem se vypravila do centra. Nejprv do banky pro kartu a reklamovat šekovou knížku, kterou jsem nechtěla. Přišla jsem si jak idiot, páč to nebyla šeková knížka, když já budu vypisovat šek, ale naopak pro mě. Tak fajn. Pak jsem zamířila na window shopping a do galanterie :-). Mají tam úžasné věci. Pak oběd a po obědě carefour a po nákupu hostel. Byla jsem celkove dosti unavená a nic do mě nebylo. Sice jsem se ještě snažila domluvit s Maryou jestli se sejdeme nebo jako co, ale nakonec nic. V neděli jsem si stanovila za hlavni cil vyprat. Páč jsem experimentálně zjistila, že ponožkám to trvá 3 dny než uschnou poté co je přemáchnu v umyvadle. Původně jsem chtěla dojet na koleje a očíhnout jestli ten barák s pračkama je stále otevřen jak před 2 lety, ale když jsem došla na zastávku, zjistila jsem, že autobusy tudy nejezdí protože se běžel závod Běží celé Rennes. Tak jsem to vzala do prádelny, kterou jsem měla vyčíhnutou jako e přinejhorším. Naštěstí při nastavení pračky nenastal žádný zádrhel, tak jsem si u toho četla. Sušičku jsem pak používala prvně v životě ale metodou pokus omyl jsem to taky zvládla. Díky tomuto rannímu programu, jsem si nebyla po snídani lehnout jak to obvykle o víkendu dělám a docela jsem to pocitovala. Vzala jsem to ještě přes obchod a pak jen čekala až se mi ozve Marya. S ní a ještě se švédkou Elizabeth jsem se odpoledne sešla, nejprv na kafe a pak jsme pokračovaly na večeři do indické restaurace. Vzhledem k tomu, že otvírala v 19h tak jsme dojedli v 21, pak už jen odchod na hostel a spát.

den 15.-pátek 12.10.2012

14. října 2012 v 0:05 | myself |  Francie sladká?
Vzhledem k tomu, že se mi nic nezdálo a vstalo se mi poměrně líp než ve čtvrtek, čekala jsem, že bude líp i v laborce. Jenže páteční den taky zrovna nepatřil k nejštastnějším. Po ránu nás čekala chromatografie. Najít aluminu bylo trochu nadlidské, ale nakonec se mi to povedlo. Kolona se mi povedla až na podruhé, prvně jsem dala dospod málo písku, tak mi spolu s rozpouštědlem vytekla i alumina. Stane se, no. Chtěla jsem mít hotovo před obědem a taky to tak vypadalo, ale víte jak to chodí, na poslední chvíli se vždycky něco žvejkne a pak vám to zabere mnohem víc času než jste mysleli.

den 14.-čtvrtek 11.10.2012

12. října 2012 v 21:16 | myself |  Francie sladká?
Probudila jsem se kolem sedmé, budík nastavený na 7:48 a tak jsem ještě usnula. Jenže se mi zdál sen. A ne tak ledajaký, se s vámi musím podělit. Zdálo se mi, že jsem u nás doma a že jedeme s Kristýnou a Lenkou (to jsou holky od nás z UK z kanclu) někam do pryč. Strašně to spěchalo a my neměly sbaleno, ale věci (hlavně boty jsme měly rozházené - a pomíchané s jinými- u nás před barákem na nájezdu do garáže). A bylo nevím proč nutné, odnést ty správné věci do takového kontejneru vzdáleného cca 50 metrů- na začátku ulice. A v tom mi pomáhal můj starší bratr. Vtipné bylo, že třeba tam byly velké dámské boty a já prohlsila, že ty jso Léni a že ty berem, přitom Lenka má pro své drobné končetiny přezdívku Pazourek. Takhle jsme s bráchou otočili asi 3x s botama, když přišlo na řadu oblečení, které nám ale spadlo do nějaké hluboké jámy a zrovna v momentě, když jsem vymýšlela, jak ho odtama dostanem zazvonil budík a já musela vstát. Od tch dob mi bylo jasné, že dneska to bude den blbec

den 13- středa 10.10.2012

11. října 2012 v 21:00 | myself |  Francie sladká?
Ve středu jsemn do laborky šla plna očekávání, co to po mně bude Muriel chtít. Původně jsem sice zamýšlela narychlo prolítnout skripta z makra, co jsem si přivezla, ale nakonec jsem sáhla po knížce ;-). Moje reakce s fosfolem nebyla dokončená, tak jsem moc nevěděla coby, samozřejmě poté co jsem Thomasovi ukázala ještě jednou jakže se to přidává ten fosfin. Po obědě jsem se rozhodla, že si postavím reakci, kterou jsem dělala naposled před dvěma lety tady, naštěstí moje poznámky jsou nadočekávání dobré, že to můžu zopakovat. Bohužel se trochu změnil systém chemikálií, takže mi asi 2 hodiny zabralo než jsem našla potřebné chemikálie a nádobí. Sestavila jsem si apraturu a pak čekala až se ustálí teplota, takže jsem pro změnu odcházela 6. A docela mě braly křeče do noh, musím říct. No jo moje plosky nejsou na tuto zvyklé ani omylem. Někdy mezitím jsem teda diskutovala tu polymerizaci, No na první dobrou jsem nevěděla, ale na druhou už jsem se blýskla nějakou znalostí a pak dokonce si vzpomněla, díky Ferdovi :-D na GRIM polymerizaci, kterou by to též mohlo jít. Tak to zkusíme. Mám čas do pondělí to projít, to se objednávají chemikálie. Tak kdybyste měl někdo nějak= zkušenosti s Kumadovým kaplingem tak ehm tady sem s nima. Ještě jsem vám zapomněla říct, že mi byl doručen PIN ke kartě, tak až si ji nejdéle v soboru vyzvednu tak už mi jen stačí, ať mi naní pošlou peníze ;-).

den 12.-úterý 9.10.2012

11. října 2012 v 20:46 | myself |  Francie sladká?
Tak po ránu zas laborka, už si moc nepamatuju, co jsem dělala, tak to asi bylo nůďo. Na oběd zas s francouzema. Thomase jsem tuším propustila hned po o. Neměl už co napráci a mě čekala chromatografie :-D. Jsem s ní skončila asi v půl šestý, takže banku jsem odložila na neurčito. Za zmínku stojí, že mi Muriel (to jako moje šéfka) řekla, že se mnou chce prodiskutovat nějakou polymerizaci, když už jsem ten expert na polymery? (Odkdy?) Tak jsem ji řekla, proč ne, že dotaz kdyžtak přepošlu dál Vohlídalovi. Fakt si už žádný zásadní moment z úterka nepamatuju, snad jen že cestou autobusem jsem si díky hovoru lidí vzpomněla na Qlarinku v Portu a pak si s ní večer povídala. Jo a taky jsem objevila místo, kam se chci o víkendu podívat, je jen asi 100metrů od hostelu takovej parčík s promenádou podél řeky, tak to musím vyzkoumat co to je :-). Krátké úterý no;-).

den 11.- pondělí 8.10.2012

9. října 2012 v 22:38 | myself |  Francie sladká?
V pondělí mě neutuchající déšť už vůbec nepřekvapil. Ráno hezky pěkně do laborky. Bylo potřeba to zorganizovat, protože ten klučina co ho mám na starost měl dělat chromatografii a já zas reakci s butyllithiem (to je přeceňované pro svou nebezpečnost a explozivitu, ale prostě potřebuje klid a prostor). Tak jsem teda prohlásila, že nejprv uděláme chromačku a pak mu ukážu, co ho bude čekat dál.

den 9 a 10- víkend 6.-7.10.2012

8. října 2012 v 21:32 | myself |  Francie sladká?
takže nastal v pořadí druhý víkend v Rennes. Ale taky začalo pršet. Podle wikipedie je tu v říjnu zhruba 5 slunečných dní, tak už jsme se asi vyčerpali. V sobotu jsem vstala asi v půl deváté, ale pak chtěla ještě spát, ale můj organizmus nějak pokládá snídani za start nového dne a tak pak už nespí. Nicméně jsem aspoň odpočívala. Kolem půl jedenácté jsem už teda vylezla a šla směr centrum. Nejprv jsem v bance zjistila, že karta ještě nedorazila, tak smolík a mám tozkusit v úterý. Pak jsem se tak procházela centrem očumovala výlohy a vůbec se snažila vnímat krásu deštivého Rennes. Na oběd jsem zašla do Brioche dorée nebo jak se to píše a po menším trapasu, kdy jsem se prostě neuměla rozhodnout se to už pak obešlo bez dalšího faux pas. Po obědě jsem zamířila do Virginu (knihkupectví, CD, DVD, papírnictví - prostě fajn obchod kam se v dešti uklidit) a koupila jsem si za 6 euro kuchařku s dezertama... myslím že vohlídalovejm skriptům má za dlouhých zimních večerů co konkurovat :-D. Pak už jsem to pomalu vzala přes carefour zpátky na hostel, kde jsem se v rámci možností usušila. Byla jsem celkově dost unavená, tak jsem se s Maryou dohodla, že něco podniknem až v neděli.

den 8.-pátek 5.10.2012

6. října 2012 v 19:27 | myself |  Francie sladká?
V pátek po ránu to v laborce konečně ožilo. Skončil ten kongres v Dinaru a tak tam byli všici. Leč od půl desáté byly přednášky na univerzitě, tak jsme tam šli. Ještě předtím jsem šéfce ukázala NMR spektrum vychromeného produktu a ona řekla, že je moc pěkně rozlišený, že ho dá studentům do testu.

den 7.-čtvrtek 4.10.2012

6. října 2012 v 9:59 | myself |  Francie sladká?
Po ránu mě čekalo v laborce překvapení. Pierre-Antoine za mnou přišel za ním nějakej týpek a říká mi. Tohle je Thomas (jaká to pěkná hříčka osudu), je to Ph.D. student v 1.ročníku a má dělat zhruba stejnou reakci jak ty, ale už 2 roky nebyl v laborce, nevadilo by ti, kdyby ses o něj postarala a ukázala co a jak. No nevadilo.

den 6.-středa 3.10.2012

4. října 2012 v 20:51 | myself |  Francie sladká?
Ve středu jsem musela vstát nechutně brzy. Z důvodu toho, že jsem se účastnila konference, kterou pořádá tak trochu moje francouzská labgrupa. Nechutně brzy znamená před 6. Největší stres jsem měla z toho, e snídaně se vydávají od 6:30 a já mám tedy cca 8 minut na to, abych pojedla a šla na autobus, abych stihla sraz v 7:15 před školou, kde nás Pierre-Antoine (sakra to je dlouhý jméno, to budu muset nějak zkrátit) nabere a vezme nás autem do Dinardu, kde se konference koná.

den 5.-úterý 2.10.2012

4. října 2012 v 20:38 | myself |  Francie sladká?
V úterý jsem šla do laborky. Tam jsem si v klídku nasadila svoje dvě reakce. Mezitím jsem konečně obdržela email od týpka z campus france, takže to dokonce vypadá, že budu i při penězích :-D. Na oběd jsem šla s Pierrem-Antoinem a Elizabeth a dalšími francouzy do menzy. Poznámka pod (nad ;-) ) čarou Pierre-Antoine je ten týpek z Euchems z Prahy, jak jsem tvrdila, že si mě nebude pamatovat.

den 4.- pondělí 1.10.2012

3. října 2012 v 22:12 | myself |  Francie sladká?
Tak ještě rychle tenhle článek, ať není moc skluz, fakt nevím jestli psát denně, či co :-D
V pondělí jsem vyrazila do laborky. Silnice se u univerzity trochu předělává, tak jsem byla kapku zmatená, nicméně jsem zvládla trefit správnou zastávku. Problém byl jen na místě, páč se laborka trochu přeorganizovala.

ehm

3. října 2012 v 22:01 | myself |  Literární slinty
Víte, dala jsem holkám (to jako Kristýně a Lence, které tímto zdravím, jsou to magisterské studentky u nás- jako v Praze- v laborce) adresu tohohle pochybného blogu. A při té příležitosti jsem si přečetla následky mého kreativního střeva. A ono to občas není špatný!!! Takže uvedeme se do situace. Píšu si pořád, do notýsku, do počítače. Nepublikuju veřejně. Doteď.