nejen o tom jak jsem jela volit podruhé

29. ledna 2013 v 21:17 | myself |  Francie sladká?
Takže nejdřív vám povyprávím novinky z laborkového života. Pravidelně skoro každé pondělí přinesu koláč, tak už si začínaj uvědomovat, že mě budou postrádat. Čeká mě stěhování do digestoře, ve které jsem tu letos začínala a cyklus se uzavře. Stěhuju se proto, že v pondělí nastupují mgr.studenti a ty je třeba mít nablízku a pod dozorem. A já už jsem samostatná jednotka. Ale ta Vilíkova společnost mi bude chybět. Posloucháme v labu rádio Nostalgie a vždy si svorně (falešně) prozpěvujem a pískáme :-D. Taky mě docela zarazilo, že tohle bude pro mě už čtvrtá změna digestoře a že tolik jich v Praze k používání snad ani nemáme. Co se týká opravdové chemie, tak zrovna dneska jsem měla 80% výtežek jedné reakce, což se mi snad u reakce tohoto typu (Sonogashirův coupling) ještě nepovedlo. A fosfolu mám skoro gram. Což je v molekulární chemii docela hodně. Navíc jsem dostala nabídku, že si mám promyslet, jestli si neodvezu nějaké to laboratorní sklo, abych mohla pokračovat v Praze více plynule. A poslední detail 22.2. mám prezentaci na semináři o tom, co děláme v Praze.

A teď už o tom, jak jsem jela do Paříže podruhé krom letiště letos naposledy. Vlak mi jel v sobotu v 8 ráno, takže nebylo nutné vstávat tak brzo, ale já nějak nemohla dospat, protože předpovídali sníh a to by znamenalo jen problémy. Oproti tomu předpověď na sobotu pro Rennes tvrdila 10 stupňů (tedy asi 12stupňový teplotní rozdíl v 1 dni). Nicméně se mi to nezdálo a tak jsem se dle minulých zkušeností pořádně oblékla. A opravdu v Paříži je pocitově mnohem větší zima. Cestu na ambasádu jsem si urychlila metrem, ale možná by to pěšky vyšlo na stejno. Díky zpoždění vlaku jsem odvolila těsně po poledni a pak si to zamířila směr RER (vlaková stanice) a centrum G.Pompidou. Před ním fronta jak na banány a všichni na Dalího. Tak jsem trpělivě čekala a blahořečila nápadu se fakt obléct. Venku jsme čekali asi půl hoďky a pak další hodinku před vstupem do muzea a před Dalího výstavou. Takže jsem svoji výstavní pouť zahájila chvilku po druhé hodině. Díky přítomnosti hodně lidí a únavě z fronty jsem si to asi nedokázala tak vychutnat. Přesto jsem si zvládla utvořit názor. Zbylo mi docela dost času, tak jsem šla okouknout i stálé expozice a žasla co všechno jsem zvládla zapomenout a kolik znalostí je třeba si doplnit. A i když to neumím třeba ocenit umím říct co se mi líbí a co ne. Třeba na design (nábytkový i jiný) bych mohla koukat furt. Okolo půl páté jsem usoudila, že víc kultury už prostě nevstřebám a vylezla z muzea ven. Podotýkám že jsem taky celý den nic nejedla a tak mě trápil hlad. Nakonec jsem se zahrabala v krámku s pohledy (měli tématické na Malého prince) a pak trošku zabloudila cestou na metro. Takže jsem na nádraží přijela tak akorát abych si zvládla koupit bagetu, kafe a makronek, označit jízdenku, nastoupit do vlaku a tam po večeři krásně usnout. Po návratu do Rennes mě opět překvapilo teplo, o tom jak mě překvapily volební výsledky nemá ani cenu psát. Snad jen že jsem si to brala poněkud osobněji než bylo nutné, ale taková já jsem, a že bych chtěla poděkovat člověku, co mi otevřel oči. Takže už jsem s tím srovnaná.
V neděli jsem místo dlouhého spánku a odpočinku dopoledne zašla na nákup, odpoledne pekla koláč a v pondělí působila strašně unaveně.
 


Komentáře

1 cracatit cracatit | Web | 6. února 2013 v 18:57 | Reagovat

Tak to jsi měla zajímavý víkend. Ty výsledky nesmí brát člověk osobně, jinak by se zbláznil, taky jsme si doma pěkně zanadávali a tak, ale ještě se uvidí, protože u Nejvyššího správního soudu volby napadlo na čtyřicet účastníků včetně jedné neziskovky, která sehnala víc jak pět tisíc podpisů pod jednu stížnost, takže teprve dvacátýho února to bude definitivní, jestli ano nebo ne.
Jo a u nás na Masaryčce už taky v ISu visí možnost toho stipendia, co jsi na něj jela teď do Francie, tak jsem se na to podíval a zní to hodně zajímavě, jenomže ještě nemám hotovýho magistra, tak si musím chvilku počkat.
Tak ať se ti daří a těším se na další články.
Mimochodem, někde jinde ses po cestě na nádraží nezastavila kromě těch pohlednic? Co na nich třeba bylo?
A co se ti v Centre Pompidou nelíbilo? (to by mě taky zajímalo). Úsměv.

2 cracatit cracatit | 6. února 2013 v 18:59 | Reagovat

A předsedou toho senátu, co bude posuzovat volby, je můj vedoucí diplomky, docela fajn borec.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama